Výjezd na kole a tahačský trénink

Dnes jsme si asi na tři hodinky vyrazili pěkně s vervou protáhnout tlapky. Do zápřahu jsem povolala oba tahače, tudíž na žádnou úlevu dnes Baruška nárok neměla. Naše trasa vedla do pořádného kopce, aby si rezounci pěkně prorýsovali svalíčky a pěkně si zafuněli. Chápete dobře, páňule si neomaleně a pohodlně vezla špíčky a nechala se tahnout - když prďolové tak pěkně pelášili, co bych se nesvezla, no ne :D? Prohnali jsme se městem jako velká voda, Otíček se pěkně vezl v košíčku a tažným lokomotivám vpředu jen vlály ušiska. Pod kopcem jsem nechala Otíka seskočit aby upaloval po svých a taky si utužil svou, už tak dosti tuhou muskulaturu a aby svými osmi kilogrami zbytečně neobtěžkával bicykl :). Těsně pod vrcholem nás míjela skupina tří cyklistů, kterou jsme evidentně nenechali v klidu a celí rozjaření se tázali, na co prý trénujeme, že je vidět, že spřežení je výkonné. Tak jsem odvětila, že jen tak pro kondici a pro radost:). No výtáhli mě do celého kilometrového kopce, ani jsem nešlápla do pedálů, a když nás cyklisté předjeli, opřeli se do toho takovým způsobem, že jsem je musela krotit, abychom se mezi ten minipeleton nepřipletli  - soutěživci rezatí jsou to :). Na vrcholu Špičáku (kopce) jsem oba odepnula ze zápřahu, abych se při sjezdu nazmrzačila. Jeli jsem naproti páníčkovi, který se vracel z práce. Cestou jsme pěkně zmokli, dostali do kokosu sprškou kroupů a při zpáteční cestě jsme zfilmovali tahačský výkon Barči a Jeffíka. Již byli ale hodně unavení a Tomáše táhli do kopce po druhé - kvůli videu . Úsek, který je nasnímaný, je ostrý kopec s 12% klesáním - kvalitní prďák, jak se říká. Tak se na ty lemrušky utahané podívejte :).