Lesní rotika

Včera jsme obšírně hloubali, kam vyrazíme tentokráte, byla sobota a k odpoledni se udělalo nádherně. Zvolili jsme "prozměnu" lesní radovánky, takže jsme překotně sbalili s páňkou batůžek a šupajdá. Pro všechny případy jsme s sebou vlekli kudlu (pro účely mykologické, sekuritní obstarává výhradně Oťulka :D) a plátěnou tašku, nicméně kdybychom je opoměli, přišli bychom o usmoleného masáka, dvě bedly a ožranou babku... Ovšem to polítáníčko! Kdyby měla bláznivá zrzavá kecky, tak je při každé lesní vycházce zaručeně prošoupe ;). Mám navíc takový pocit, že nepsaný setří zákon pojednávající o pobytu v lese musí znít nějak takto : "Nepodaří-li se ti v co nejkratším časovém intervalu vyhledat kaluž, močál, bahno či jiný obstojně znečisťující prostředek, budiž navěky zahanben !" - a Barča zahanbena dosud nebyla ani jednou :(. Musím přiznat, že se povedlo nevědomky vyhledat močál i mně a stejně tak nevědomky ho má obuv důkladně prozkoumala :). Nakonec jsme v blaženém lesním tichu strávili asi čtyři hodiny, zhotovili jsme nějakou fotodokumentaci (zde) a do postele jsme sebou lupli jako tři pytle brambor.