Co je zač...

 O hladkosrstých pinčích 

Něměcký i trpasličí pinč patří podle členění FCI do druhé skupiny, která zahrnuje plemena určená převážně k obraně a ostraze. Oba rázy pinčů do této skupiny svým exteriérem i povahou jednoznačně patří, přesto, že zvláště o známějším trpasličím pinčovi koluje mnoho pověr, které ho líčí jako psa bázlivého a choulostivého. Rčení "klepat se jako ratlík" zná asi každý. Jací jsou ale pinčové doopravdy?

Jací jsou? 

Pinčové jsou psi s pevnou a harmonickou tělesnou stavbou, šlachovití a svalnatí. Německý i trpasličí pinč milují pohyb a jsou překvapivě fyzicky výkonní. Vzhledu odpovídá i povaha. Typický pinč je nebojácný, pozorný a vždy připravený k akci. Vlohy k hlídání a obraně smečky má vrozené. Jako vzpomínku na svou minulost lovce myší, potkanů a jiné havěti má pinč většinou i vyvinutý lovecký pud. Za zmínku stojí vynikající smysly a neuvěřitelně rychlé reakce, které se pinčům hodily jak pro lov nežádoucích hlodavců tak pro hlídání. K cizím lidem je pinč nedůvěřivý a odměřený.

Pýchou obou plemen je velice pevné zdraví a dlouhověkost. Pinčové netrpí žádnou pro plemeno typickou dědičnou chorobou a v plné síle se dožívají okolo 15 let. Výjimku ale netvoří ani psi, kteří překročí hranici 20 let. Psi nemají problémy s krytím a feny snadno zabřezávají a bývají dobré matky. I pro trpasličího pinče jsou typické početné vrhy (výjimkou není ani vrh se sedmi štěňaty) což nebývá u takto velkých plemen časté.

Pro své vlastnosti je pinč vhodný k mnoha různým sportovním využitím. Pinčové běhají agility, skládají služební zkoušky nebo zkoušky obedience, dokonce jsou v některých zemích i lovecky využívání. Pinč se do každé činnosti vrhá s nadšením a je jen na jeho majiteli, jaké sportovní vyžití mu poskytne.

Velké pověry panují o uštěkanosti a nervozitě pinčů. Pinčové sice patří mezi plemena temperamentní s větším sklonem ke štěkání, nadměrná uštěkanost a hysterie ale bývá většinou spíše produktem špatné výchovy a hlavně nedostatku činnosti, kterou pinč potřebuje. Vyběhaný pinč není o nic uštěkanější než jiná plemena. Stejné je to s někdy zmiňovanou kousavostí a útočností. Pinčové jsou dominantní a dobře fyzicky disponovaní psi a nelze je nechat bez pohybu a výchovy, aniž by to na nich zanechalo následky.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pinče jako atraktivního výstavního psa.

Pro výstavní kariéru ho nemusíme nijak omezovat, jako se tomu často stává u plemen s dlouhou srstí. Výstavní pinč se může neomezene radovat z pohybu, jeho srst není třeba česat ani natáčet, jediné, co potřebuje, je dostatek pohybu pro dobré osvalení, ale pohyb potřebuje každý, i nevýstavní pinč. Pro svou eleganci a temperamentní projev je pinč ideální výstavní pes a pokud je dobře předvedený a v dobré kondici, je na něj skvělý pohled.
 

Pro koho se hodí? 

Trpasličího pinče zná většina lidí jako pinče srnčího, nebo ratlíka, německého pinče zatím většina lidí považuje za podměrečného dobrmana. Neznalost a zkreslené představy ale často zapříčiní, že si pinče pořizují lidé, pro které se nehodí, a naopak ti, pro které by se hodil, se mu vyhýbají. Pro koho se tedy pinč doopravdy hodí?

Majitel pinče musí být vyrovnaný člověk s přirozenou autoritou, protože pinč potřebuje důslednou, ale láskyplnou výchovu. Měl by to být také člověk sportovně založený a aktivní, aby pinčovi poskytl tolik potřebné zaměstnání a pohyb.

Pinče si nelze pořidit jako kus nábytku, jak se tomu bohužel dnes u psů často stává. Pokud nebude mít dostatek zaměstnání, bude si přebytečnou energii vybíjet na zařízení bytu a pokud nebude vychováván, díky své sebevědomé povaze se dříve nebo později pokusí stát vůdcem smečky, což je u trpasličího pinče velmi nepříjemné, u německého i nebezpečné.

Pinč se hodí pro každého, kdo hledá sportovního, na údržbu srsti nenáročného psa, kterého lze bez problému chovat v bytě. Díky hladké srsti pinčové téměř postrádají typický psí pach a nenanosí do domu žádné nečistoty. Po blátivé procházce stačí otřít, popřípadě opláchnout tlapky a pinč je zase jako ze škatulky.

Pinčové jsou velmi přizpůsobiví a učenliví a mohou svého pána doprovázet stejně dobře do drahého hotelu, jako na vysokohorskou tůru. Obojí zvládnou s pro plemeno typickou elegancí.

Jejich pevnou povahu oceníte nejen o silvestrovské noci (pinče sebevětší kravál z míry nevyvede) ale i v mnoha běžných situacích. Pinč se nebojí v dopravních prostředcích, i v neznámém prostředí se chová suveréně, nic ho nezaskočí.

Pinč je vhodný i k dětem, ty ale musí být vychované, pak si s nimi většinou dobře rozumí, jejich činorodost vyhovuje jeho povaze.

Pinč není vhodný pro lidi nevyrovnané. Trpasličího pinče by si rozhodně neměli pořizovat lidé, kteří se bojí jeho větších příbuzných nebo chtějí vysloveně společenského psa, přátelského ke všem lidem a bez sklonu k dominanci. 

Pro takové zájemce je tu široká paleta vhodných společenských plemen, ne však přirozeně sebevědomý a silný pinč. Také není vhodný pro zájemce, kteří by nedokázali uspokojit jeho poměrně velkou potřebu pohybu.