I. Dobrohaří meeting (3. 9. 2011)

pozn. : Tento článek si již zasloužil být přesunut na odpočinek do zdejší rubriky, v menu děláme revizi pořádku a kázně, takže postarší škatulky přemisťujeme jinam, či je rušíme nadobro.

Tak a je za námi... konečná bilance je taková, že se dostavilo šest sourozenců (Jonýsek, Johanka, Tečka, Asan, Rastík a Gábinka), táta a strejda (maminka kvůli říji v plném rozpuku vegetila u babičky), že nám vyšlo krásné, nepříjemně teplé počasí, že procházku v úmorném parnu statečně odšlapaly i děti a že strejda Otík s tátou Jeffíkem nakonec museli z nejlepšího odjet, protože si ta jejich  protivná panička vymyslela, že se zrovna v takový den odstěhuje do Plzně :(.

Přestože sraz byl naplánovaný mezi devátou a desátou hodinou, na jedenáctou jsme dorazili bezpečně všichni - jak my, tak vteřinku po nás Tečka a za chvilinku Asan - ti bez navigace bloudili po Lhotě a někteří, jakož i my, se vykopali z domu až v devět a to se nemůžeme vymluvit na malé děti, neb žádné nemáme - asi sami stále ještě jsme ;D. Jožínka dorazila jako první, ačkoli se z Mnichovic dopravovala hromadnou dopravou - klobouk dolů ;)! Pejsáčci se zprvu poněkud nesměle oťukávali, nejzaraženější byl Asánek,ale pochvilce propukly Výtečnické války naplno - a zapojil se i Jeffík, ikdyž chudáci štěnísci padali na zem jako hrušky, když do nich strčil - musí ještě hodně zesílit :). Táta svým potomkům nezapomněl ukázat, jak se zahrada hlubokým medvědím štěkotem správně chrání - to po tátovi nejdokonaleji zopakoval Jonýsek.

Ještě nějakou dobu jsme čekali, zda nedorazí Jack a jestli s sebou náhodou nedoveze i Roxynku . Pejskové celou dobu lítali po zahradě, dováděli, vylili nespočty lavorů s vodou, které si Jonýsek poctivě střežil, přece je zahrada a vše na ní jeho, no ne? :D. Loudili pamlsky, tahali se o Jonýskovu zakopanou kost a někteří, jako Tečulka se nezdráhali uždíbnout si kus koláče přímo od mých úst - byli celí rozdovádění, to se potom člověk těm divochům musí jen shovívavě zasmát :).

Po poledni, v největším parnu, kdy na obloze nebyl ani mráček, jsme vyrazili na plánovanou procházku. Je třeba přiznat si, že původních šestnáct kilometrů v takových podmínkách, by byl pochod smrti, jak pro psy, tak především pro děti, kterých bylo na srazu skoro polovina. Seniorku Adélku jsme směli nechat v domě, kde byl příjemný chládek, takže jsme jejích poctivých osm kilogramů nemuseli vláčet v náručí s sebou :). Hned za domem na posekaném poli se snad všichni pejskové vykáleli, račte se sami přesvědčit v následujícím snímku.

V prostřed cesty polem jsme dorazili k obrovské pyramidě z balíků slámy. Vrcholu dosáhly hlavně děti a Jeff s Otíkem. Štěnískové ještě neměli tak silnou muskulaturu, aby se nahoru vydrápali. Chce to ještě čas, pět měsíců je pět měsíců :).

Ve stínu na úpatí stohu si pejskové ukázněně polehali, až to vypadalo, že jsou zšikovaní na fotku. Ovšem bylo to tím vedrem...

Na bahnité cestě ukázaly holky Johanka s Tečkou, čí že jsou to holčičky - no přece Baruščiny - a jaly se slastně válét v bahně. Táta ani kluci Jonýs s Asanem z bahna odvaření  tolik nebyli, párkrát se vněm prošli, osvěžili tlapky a dost. Seladon Otík bahýnko obešel mílovým okruhem, klasika :)

Krásným překvapením bylo, že nás v půlce procházky dohnal Rastík, ikdyž se předem ze srazu z vážných důvodů omluvil. Jeho paničce to stejně nedalo a tak se nakonec přijel ukázat i elegán s čárkou  se svou trpasličí kámoškou Engienkou -  a byl na srazu největší ze štěňat, ne-li největší vůbec :). Škoda jen, že se tak vystřídal s Asánkem, ketrý musel jet už domů :(. Stačil se však ještě s Rastíkem ve vodě v příkopu vycachtat, koukněte:

Když jsme dorazili k rybníčku, pejsci jakoby znovu ožili a začali se nanovo divoce škádlit  a prohánět vůkol. První video je kraťoučké, druhé delší - i s vrháním nebohého Otíčka do vody, aby se osvěžil ;).

Na předposledním krátkém záběru je fešák Jonatán, kterak to u rybníčku zabalil a odpočíval :)

Potom už jsme se vraceli courem zpět, abychom neminuli Gábinku. Ta přijela nakonec ještě později, když už jsme si mysleli, že ani nedorazí, takže se s tátou a strejdou minula, protože jsme museli pokračovat na Plzěň, to je škoda :(.

Nakonec je zde video od Jonýskovců z pozdějšího odpoledne, kdy jsme už byli pryč.

Byl to krásný den strávený ve velmi příjemné společnosti páníčků malých Výtečníků a všem mockrát děkuji, že na sraz dorazili a že se sourozenci mohli znovu vidět a zařádit si spolu ;). Já osobně jsme šťastná jako blecha, že jsem alespoň některé "své děti" znovu mohla pohladit po jejich krásných, ušlechtilých makovičkách a vidět na vlastní oči, že se mají lépe, než je zdrávo (jak povídal Tomáš :D) :).

Nakonec odkazy na fotoalba - bude jich tentokrát víc, než jen naše a Tečky :): naše fotky, Tečulky fotky, Jonýska fotky, Gábinky fotky .